|
V poslední táborové ráno
se první probudivší Medvěd chopí fotoaparátu a vydá se na lov snímků
spících zlatokopů. Jedno z oblíbených rčení říká, že Medvěd je ve
své špatnosti horší než říční krokodýl. Dost možná mu někteří
účastníci po shlédnutí následujících fotografií dají za pravdu.
Ve stanech (stejně
jich z původních 40 od včerejška stojí už jen 25) spala opravdu jen hrstka dětí.
Jednak byla opravdu teplá noc a také zvyk, že poslední 1-2 noci
mohou děti spát pod "širákem" ... sice v táboře, ale mimo své
stany, zapříčinila, že v různých částech dost velké horní i spodní
táborové louky nocovaly skupiny dětí i vedoucích někdy v hodně
zajímavých uskupeních.
Někteří se
na tropickou noc (v 01:00 hod. bylo 24,5 st.C) teple oblékli a
nezanedbali ani pokrývku hlavy, jiní spali jen nalehko. Někteří
zvolili luxusní výhled na daňky a jejich těsnou přítomnost, jiní
dali přednost těsné přítomnosti odpadkového koše. Někdo spal na
zemi, někteří třeba na trampolíně.
Všichni ale
vypadali úžasně roztomile ...
... a pak přišlo vstávání, tentokrát o půl deváté.
Společná rozcvička,
tentokrát (téměř už tradičně) pod vedením Medvěda a jeho "Trávo,
trávo, trávo zelená jsi ... " . Posnídali jsme rohlík s
nutelou a ledový čaj (byl jen vlažný a hodně s citrónem).
Ti, kdo už od včerejška byli
bezdomovci (neměli svůj stan) to měli výrazně jednodušší, ostatní
museli kromě svých věcí tak dát do původního stan a jeho
okolí. Důležité je také dobré roztřídění zavazadel pro skupinu
jedoucí jen do Říčan a skupinu jedoucí až do Brna. Jakmile jednou
věci špatně roztřídíme a tím pak i špatně naskládáme do autobusu,
jen těžko pak někdo v Říčanech najde své zavazadlo.
Krátce před půl jedenáctou
ještě dostáváme svačinku na cestu (obložený chléb), nabereme zásoby
šťávy nebo vody a zatímco naše zavazadla postupně sjíždí na přívěsu
k autobusu do Horní Libochové, my musíme ten 1,5 km dojít pěšky. To
nám ale nedělá žádný problém.
Poslední zastávka v
táboře je tradičně ve stínu břízy u vchodové brány. Odsud také máme
většinou poslední záběry. Objetí, loučení (většina vedoucích totiž
ještě musí zůstat ), někdy i slzy, poslední zamávání, ohlédnutí a
vzhůru k domovu.
Plně naložený
autobus odjíždí v 11:15 z Horní Libochové, zhruba ve 12:00 hod.
většina dětí vystupuje v Říčanech a menší část pokračuje do Brna,
kde už čeká zbytek rodičů. Vedoucí ještě uklízí tábořiště,
kuchyň, materiál a zázemí. V tom vedru je to fakt chuťovka. Ve dvě
hodiny odpoledne je vše hotovo, hlavní vedoucí Hanka se vrací s
prázdným autobusem z Brna. Tábořiště na necelých jedenáct
měsíců opouští jako poslední naši vedoucí a my společně s nimi.
Děkujeme všem dětem a
vedoucím za velmi příjemnou atmosféru, která na tomto turnusu
panovala. Oba naše letošní turnusy v Horní Libochové byly povedené.
Těší nás, že všechny děti o kterých víme, byly spokojené a s nimi i
jejich rodiče. Někteří nám to dokonce napsali poděkování
prostřednictvím kroniky nebo mailu ... děkujeme Vám, velmi si Vašeho
uznání vážíme.
Letošní tábory v Horní
Libochové sice již skončily, ale nás čeká ještě III.turnus -
rozloučení s prázdninami na Obůrce a řada dalších akcí v průběhu
roku. Není tedy třeba čekat na setkání s kamarády až do prázdnin.
Pokud se Vám s námi líbilo, rádi se s Vámi brzy potkáme !
Za všechny naše vedoucí
vám všem přejeme hezké prázdniny a pohodovou dovolenou !
Hanka a Petr Hlaváčovi
|
