Poslední táborové ráno
bylo trochu jiné než všechna ostatní. Docela chladné, s úplně modrou oblohou
a vším okolo dokonale promočeným po nočních deštích. Z našeho tábora zbyly
na louce už jen ty nejnutnější věci, vše ostatní už bylo v předchozích třech
dnech postupně odvezeno. Ale i ty musí všechny do odpoledne zmizet, aby po
nás zůstalo čisto a pořádek.
Vstávali jsme
tradičně o půl deváté, ale i to bylo dříve. než by mnozí chtěli. Spalo se v
tom chladném ránu velmi dobře. Rozcvička byla krátká, ale úderná, vedl ji
(opět po letech) osobně Medvěd.
Protože hned po deváté
měl přijet traktor pro první várku podsad, bylo nutno nejprve vyklidit a
sbalit své věci, odnést je na "hromadu" a následně zbourat stany. Kdo byl
hotov, šel se nasnídat. K snídani jsme měli rohlíky buď s máslem a
marmeládou nebo se salámovou pomazánkou a zeleninou a třešňový čaj.
Vedoucí mezitím
naskládali první vlečku a děti, které se chtěly ochotně svést ve vleku,
následně(společně s vedoucími) ve skladu na Obecním úřadě podsady vyskládaly
a uložily. To se v průběhu dne postupně opakovalo celkem třikrát.
Po včerejším a
nočním dešti bylo všechno dokonale mokré a my už plánovali ty nejčernější
scénáře, jak budeme stany a hlavně jídelnu sušit doma. Naštěstí z někdy až
hrozivě zamračené oblohy celý den nezapršelo a po poledni bylo možno nejprve
stanové celty a pak i jídelnu postupně sbalit. Hodně jsme si oddechli.
Děvčata - vedoucí postupně
dokončovala vyklízení kuchyně a také připravila oběd. Ten už nemohl být
jiný, než studený: obložené chleby. Kdo chtěl, dostal na ně ještě majonézu.
Pak už následovalo poklízení
tisíce "maličkostí", např. úklid kolem ohniště a pálení zbytků dřeva, trávy
apod., vysbírání celého tábořiště od papírků, sbalení a odvoz velitelského
karavanu, odvoz pytlů s odpadky a také naložení posledních dvou aut a
přívěsů s materiálem.
Časově to vyšlo úplně
přesně, po druhé hodině odpolední jsme byli hotovi a vydali se na cestu do
vesnice, kde už na nás čekal náš autobus. Po naložení a rozloučení jsme se
vydali domů, nejprve do Brna a pak do Říčan.
Jako poslední
ohlédnutí nabízíme pár posledních záběrů z našeho tábořiště, krásné louky
uprostřed lesů poblíž Kunčiné Vsi. Příští rok se sem opět rádi vrátíme.
Poděkování patří
všem dětem, které svým nasazením, optimismem a nadšením přispěly k tomu, že
se všechny tři turnusy letošních táborů, které jsme pořádali v úplně novém
prostředí, povedly.
Neméně velké
ocenění zaslouží také vedoucí, kteří všichni věnovali část svých prázdnin
této náročné a zodpovědné "práci". Jen pro upřesnění, my všichni
vedoucí se věnujeme činnosti s dětmi jak na táborech, tak v průběhu roku,
zcela zdarma, bez nároku na jakoukoli finanční odměnu. Děkujeme, bez vás by
to opravdu nešlo!
Závěrem našeho
letošního šestitýdenního vyprávění bychom také chtěli poděkovat rodičům
"našich" dětí, prarodičům, přátelům, známým i neznámým, kteří nás sledovali,
podporovali a třeba i svým příspěvkem do naší kroniky vyjádřili svůj názor,
pochvalu, poděkování. Velmi si vážíme toho, že jste si našli čas. Váš
názor je pro nás velmi důležitý a samozřejmě i potřebný, mimo jiné třeba pro
rodiče, kteří pro své děti ten pravý tábor teprve hledají. Ještě jednou
děkujeme!
Krásný
zbytek prázdnin a když ne na
IV. turnusu, tak hned v říjnu na
Podzimním setkání se těšíme
nashledanou, ahoj!
za všechny naše vedoucí Hana a Petr Hlaváčovi
(zveřejněno
13. 8. 2017 v 14:45 hod.) |