Ráno začalo jako
kterékoliv jiné. Vymetená obloha a za stromy vykukující sluníčko nás
utvrdily v tom, že bude další pořádně horký
den. Služba vstala o půl osmé, aby uklidila tábor, nachystala zásobu
dřeva pro kuchyni a pomohla s přípravou snídaně.
Vedoucí
dne Kuba se právě chystal vyhlásit budíček, když se nad táborem
objevila stříbrná Fabie, ze které vystoupily dvě dámy a kontrola
tábora z Krajské hygienické stanice byla za okamžik zahájena.
Kontrola to byla důsledná: umývárny, sprchy, latríny, stany (i
pořádek v nich), ošetřovna a izolace, vybavení lékárny, kuchyně,
sklad potravin, trvanlivost potravin, jídelníček, odpady a jejich
likvidace, pitná voda a pak doklady: dětí (všechny ty, které od vás
požadujeme), doklady vedoucích i "personálu".
Kontrola
trvala přes dvě hodiny a obstáli jsme bez výhrad a připomínek!
Společnou fotku do naší kroniky obě dámy odmítly a tak Vám nabízíme
alespoň zápis z provedené kontroly:
1 -
2 -
3 -
4 -
5.
Rozcvička,
stejně jako každý den, byla motivována dobou, ve které se právě
nacházíme. Od včerejšího večera víme, že se s námi časostroj
zastavil v období II. světové války. Když se jako hudební kulisa k
rozcvičce táborem ozvala píseň "Vstavaj strana narodnaja" paní
hygienička, procházející táborem, sebou divně trhla. Když pak
viděla děti, jak nesou prvního raněného, trochu znejistěla. Vzápětí
těch raněných vedoucích bylo víc (vlastně všichni) a my, jako
součást rozcvičky jsme trénovali odnášení raněných z bojiště.
Některým skupinám raněný občas upadl, takže původně zdraví vedoucí
si po rozcvičce takříkajíc "lízali rány".
Posnídali jsme
rohlíky namazané vším možným (máslem, medem, marmeládou i zbytkem
vaječné pomazánky). Před zahájením dopoledního programu jsme ještě
oloupali k dnešnímu obědu naše poslední brambory na tomto táboře.
Dopoledne bylo
věnováno záchraně Jana Opletala – tvořili jsme pro něj neprůstřelný
plát. Celá tvorba se velice povedla a některé z plátů byly opravdu
neprůstřelné. Poté následovala hra o zásobování
a financování armády. Děti z různých částí lesa sbíraly suroviny,
které později směnily za herní peníze.
Oběd jsme měli
kvůli ranní kontrole asi o 20 minut později. Tentokrát jsme si
pochutnali na hovězím vývaru s obrázky a bramborové kaši s kuřecím
plátkem se sýrem a broskví. Navíc k tomu jsme měli ledový salát v
Hančině výborné zálivce. Oběd chutnal úplně všem.
Polední klid jsme
strávili povinně mimo stany, ve stínu stromů, kde bylo příjemně.
Teploměr ukazoval 36 °C a nedalo se dělat nic
jiného, než odejít k vodě. Před cestou jsme na svačinu dojedli
melouny a zbytek řízků od oběda. Zájemci před odchodem do Kozárova
na koupání ještě prošli namáčecí lázní.
Koupání v Kozárově
bylo jako vždy báječné a nikomu se zpět příliš nechtělo. Před večeří
jsme ale museli ještě stihnout naši poslední hru do celotáborové
soutěže vědeckých týmů.
V době koupání zůstali
v táboře Fido, Surďa, Jirka a posléze se k nim přidal ještě Šimon
(vedoucí II. turnusu). Fido totiž při polední
"procházce" táborem před obědem naznal, že schody za kuchyní
potřebují opravit a tak že je vyrobíme znovu. Domluvil se s panem
starostou, který nám pokácel vichřicí nahnutý obrovský smrk jako
základ k novému schodišti. A tak zatímco se ostatní koupali, kluci
stáhli nařezané klády ze stromu do tábora a pracovali na odkůrování.
Ještě bude "fuška" je usadit na místo a zadlabat
schody.
Po návratu z
koupání jsme se sešli u naší poslední hry: atentátu na Adolfa
Hitlera a útoku na jeho Orlí hnízdo. Hra probíhala jako štafetový
běh s vejcem, které představovalo výbušninu, jenž se nesměla rozbít.
Pro pobavení následovala se zbylými vajíčky "ruská ruleta", jeden
člen týmu poodešel, ostatní si mezitím na hlavy položili papírové
čepice a pod jednu z nich se umístilo vajíčko. Poté onen člen týmu
opět přišel a plácl jednoho ze svých kamarádů po čepici. Zbytek si
asi dokážete domyslet. Jako velké finále potom proběhl řízený výbuch
Orlího hnízda, který byl velmi efektní a zakončil tak náš den ve
světové válce.
K večeří jsme si
zopakovali oblíbené HOT-DOGy (párky v rohlíku). Bez velkého otálení
následoval slavnostní nástup, poslední udělování vědeckých hodností
a také přesun časem. Porucha časostroje však tentokrát byla natolik
fatální, že budeme mít velký problém jej zítra opravit, abychom se
mohli vrátit zpátky domů. Držte nám palce! V tom zítřejším horku to
bude hodně náročné.
Na první fotce
je vidět, že už se nám rozrostla sestava vedoucích o vedoucí II.
turnusu, kteří přijeli o nějaký ten dřív nám
pomoci s posledními dny a hodinami I. turnusu. Naše sestava je skoro
kompletní; na fotce není jen Žán, Hanka a Medvěd.
Předposlední
táborová noc je věnován tradiční diskotéce. Pro tento jediný večer
jsme nastartovali naši elektrocentrálu, začala hrát hudba, blikat
světla a všichni jsme se dali do tance. Naprosto spontánně tancování
zahájili kluci, je vidět, že jsou ve svém živlu. Ve stanu nezůstal
vůbec nikdo.
S koncem tábora
přibývají vedoucím další úkoly: mimo jiné např. upéct a nazdobit
sedm závěrečných dortů, připravit "honbu za pokladem" – v našem
případě spíš opravu časostroje, vypsat a podepsat
závěrečné pamětní listy a diplomy, ....
Všichni tancovali stále a pořád, postupně jsme
přidávali různé speciality a také v poslední hodině postupně
zpomalovali tempo.
Všechnu tu hlučící a blikající aparaturu jsme
vypnuli krátce po půlnoci. Děti by ještě tančily, ale ráno nás čeká
spousta práce s časostrojem a také náš závěrečný táborák.
Tábor se již zase ponořil do obvyklého nočního klidu a my Vám
přejeme krásnou dobrou noc!
(zveřejněno 26.7.2019 v 00:35 hod.) |