Dnes po páté hodině ráno někteří z nás uslyšeli kapky, se stále zvyšující
se intenzitou bubnující na stanové celty. Nebyl to jen tak nějaký
deštík, ale pořádný liják ...takový ve kterém se venku nedá nic
rozumného podnikat. Pokud je běžný táborový den, tak jej lze celkem
v pohodě zvládnout, ale měnit v tomto počasí turnusy odjíždějících a
přijíždějících dětí se jevilo jako šílené.
Nedalo se ale nic dělat, autobus v 10:45 hod. prostě musel z vesnice
odjet a nám nezbylo než vyhlásit budíček. Sešli jsme se v jídelně a
pod vedením Kuby, Jany a Emči si dali vsedě tradiční taneční
rozcvičku posledního rána. V průběhu rozcvičky a následné hygieny
déšť trochu ustal a drobný deštík už nám tolik nevadil.
Posnídali jsme rohlíky s nutelou nebo marmeládou a teplý čaj.
Po snídani drobný déšť dokonce v krátkých
chvílích ustával a díky těmto
chvilkám se nám podařilo sbalit a v rámci možností uklidit.
Kvůli všudepřítomnému blátu jsme si s autem a přívěsem netroufli
sjet až k táboru, museli jsme zavazadla povynést na cestu nad tábor.
I tak byl výjezd po lesní cestě do vesnice s plně naloženým přívěsem
docela adrenalin. Ale naše táborová Felicie dokáže divy a to i
na blátě a s těžkým přívěsem. Chlapi z vesnice uznale pronesli, že "kam
se ni hrabě SUV".
Než jsme opustili tábor,
byly ještě k dispozici na zakousnutí
obložené chleby a pak už se všichni vydali na nedalekou cestu vzhůru do
vesnice.
Ještě v táboře proběhlo první loučení s vedoucími a některými dětmi,
které zůstávají i na druhý turnus. Do vesnice k našemu
autobusu to není daleko, ale blátivá cesta a drobný deštík nebyly
úplně příjemné. Zavazadla už naštěstí byly tou dobou nahoře a tak bylo
jasné, že odjezd zvládneme.
Autobus přijel přesně načas a cesta velmi rychle utekla.
Chladné deštivé počasí bylo oproti horku při cestě na tábor naopak v
autobuse daleko příjemnější. Před
dvanáctou hodinou jsme dojeli do Brna ke královopolskému nádraží a o 3/4
hodiny později na náves do Říčan.
Loučení bylo dojemné. Domů se
už těšilo mnoho dětí, ale nevíme o
nikom, komu by se na táboře nelíbilo. Naopak, pro spoustu dětí (i
vedoucích) to byl prý jeden z vůbec nejlepších táborů.
Budeme rádi, pokud nám
i nyní napíšete, jak se vám letos na táboře líbilo, případně jak byly vaše děti spokojené.
Každé zpětné vazby, ocenění i námětů na zlepšení si vážíme a jsme za
ně rádi. Už za pár týdnů, na konci prázdnin, pořádáme
"rozloučení s prázdninami", pak podzimní a předvánoční víkendová
setkání na Obůrce a samozřejmě také zimní lyžařský tábor v
Jeseníkách.
Těšíme se, že se zase brzy setkáme! Děkujeme za Vaši přízeň!
Krásné léto a krásné prázdniny! |