|
Předposlední táborové ráno bylo příjemně teplé slunečné. Počasí se
nám má postupně kazit, a proto bylo třeba si sluníčka náležitě užít.
Vstávali jsme o půl deváté a dali si (po diskotéce jak jinak než)
taneční rozcvičku pod vedením Kuby – vedoucího z I. turnusu. V rámci
diskotéky si jeho taneční kreace většina dětí již tak osvojila, že
pro ně „věšení kolíčků“, „počítání oveček“ ani „dávání krocana do
trouby“ nebyly žádným problémem.
K snídani jsme měli cereálie s mlékem a pro zájemce také chleby
mazané sýrovou pomazánkou, na pití teplý čaj. S ohledem na zítřejší
předpověď počasí, hovořící o vydatném a nepřestávajícím dešti, jsme
se rozhodli plán dne mírně pozměnit a již dnes „zbořit“ většinu
našeho tábora, abychom se na nadcházející deštivou noc a den mohli
již přemístit do sucha kulturního domu v Kunčině Vsi.
Po snídani proto děti ve stanech uvolnily plastové regály, které tak
bylo možné rozebrat a odvézt a někteří vědoucí uvolnili také své
stany k přednostnímu rozebrání. Tomu se dále věnovali především
vedoucí prvního turnusu, kteří nám přijeli s balením pomoci.
Potom už jsme
vyrazili podle získaných map pokladu na cestu. Při ní každý
zlatokopecký oddíl absolvoval několik zkoušek zdatnosti, mezi nimi
například střelbu na cíl, poznávání rostlinek nebo práci s buzolou.
Asi po hodině ti nejrychlejší konečně nalezli truhlu plnou zlata a
pamětních medailí z letošní celotáborové hry.
Protože po návratu zbýval ještě nějaký čas do oběda, pustili jsme se
do rozebírání dalších stanů, úklidu tábořiště a balení většiny věcí
pro odvoz do kulturního domu, na místo dnešního nocování. Zájemci
také mohli psát kamarádům vzkazy do táborových poštovních obálek.
K obědu jsme si pochutnali na špagetách s omáčkou a sýrem. Z důvodu
hrozícího deště jsme následný polední klid trochu odložili a nejprve
rozložili i zbylé stany, převezli dětem většinu věcí do vsi (na
tábořišti si nechaly pouze oblečení na odpoledne a večerní táborák)
a za sucha poskládali všechny stanové celty.
Potom přišel na řadu konečně polední klid, zlatokopecký bazar jako
možnost utratit své poslední zlaté nugety a také poslední táborový
bufet. Komu se nechtělo odpočívat, pomáhal vedoucím s dalším balením
a úklidem. Bylo třeba rozmontovat umývárky, přívody vody, vyklidit
kuchyni, složit jídelnu, případně dokončovat večerní táborový oheň.
Celkové vyhodnocení našeho zlatokopeckého snažení necháme na
zítřejší dopoledne v kulturním domě. Co jsme ale odložit nemohli (a
taky trochu nechtěli), byla svačinka v podobě nazdobených Bářiných
dortů, z nichž si každý tým mohl vybrat ten, který se mu nejvíce
líbil. Zbytky se po tomto jídle pochopitelně nekonaly :-)
Čas do večeře byl věnován sportovním aktivitám, především pak vlajkované na louce nad táborem. Při ní všem náležitě vyhládlo a
mohlo se jít na poslední večeři v podobě tortil plněných masem,
sýrem, zeleninou a omáčkami v kombinaci jakou si kdo zvolil. Jako by
ty „naše“ děti byly bezedné. Někteří si přidávali po třetí, po
čtvrté, a ne a ne přestat.
Když se přibližně po hodině všichni přece jen nasytili, následoval
zrychlený večerní nástup spojený se společným focením a čtení
poslední elektronické pošty. Zrychlený proto, abychom mohli co
nejdříve zapálit náš druhý a poslední táborový oheň.
Zpívalo se a hrálo, až skoro do půlnoci.
Mladší odcházeli ve skupinách za doprovodu vedoucích spát do
kulturního domu už přibližně od půl desáté. Většině se ale od ohně
vůbec nechtělo.
Předposlední den tábora se nám navzdory obavám z počasí vydařil.
Kromě zakončení celotáborové hry se nám podařilo také téměř
kompletně vyklidit naše tábořiště a ušetřit si tak nepříjemné sušení
celt a věcí. Je také téměř jisté, že Vaše děti přijedou domů suché.
Zítra vše vyhodnotíme, užijeme si ještě poslední společné táborové
okamžiky a odpoledne nás máte zpět.
Přejeme Vám krásnou dobrou noc! |
